Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cvičení červen 2013

Záchranná četa se sešla první červnový týden v rakovnických kasárnách.
Naše pětidenní cvičení tentokrát neproběhlo úplně podle plánů a
představ, a to nejen našich. Bylo bohužel poznamenáno jak
probíhajícími povodněmi, tak i aktuálním vývojem souvisejícícm s
reorganizací 15. ženijní brigády na ženijní pluk. Tato změna s sebou
přinese mj. i zrušení posádky Rakovník. Momentálně jsou k dispozici
jen neoficiální informace, každopádně podle nich není další existence
naší jednotky ohrožena. Jakmile bude oficiálně rozhodnuto, ihned se s
návštěvníky našich stránek o tuto zprávu podělíme. Co je však v tomto
okamžiku evidentní - cvičení plánované původně na listopad se již
neuskuteční z důvodu rušení útvaru a stěhování techniky a materiálu.
Po loňském zrušení podzimního cvičení na základě unáhleného rozhodnutí
o pozastavení výcviku AZ je to další nepříjemnost. Ale nedá se nic
dělat a je třeba se s touto situací smířit. Coby jednotka AZ
přičleněná k útvaru máme v tomto směru určitou nevýhodu, neboť si
"svůj vlastní" výcvik můžeme zajistit jen ve velmi omezené míře a
spíše po jednotlivcích (např. účasti na akcích typu Kurz první pomoci
v mimořádných podmínkách, členství v různých záchranářských sdruženích
apod.). O výcviku s technikou ani nemluvě.
Termín červnového cvičení byl naplánovaný již od února. Kdo mohl
tušit, že se tak naprosto přesně trefíme na začátek povodní, a sice do
období, kdy útvar ještě nevysílal odřady na provádění likvidačních
prací, ale zároveň už k tomu směřovala veškerá činnost a příprava. To
mělo za následek zrušení původně plánovaného programu a zejména jeho
nezásadnějšího bodu - dvoudenní nácvik výstavby a rušení stanového
městečka až pro 450 osob - tzv. Materiální základny humanitární
pomoci. Vyslání naší jednotky AZ na povodně by nepochybně bylo možné a
jistě by k němu i došlo, ale první odřad vyjel z Rakovníka až ve
čtvrtek. Protože naše cvičení v pátek končilo, tak bylo jasné, že se
ani tentokrát nedočkáme. Škoda. Být cvičení o týden později, společné
nasazení s kolegy-profesionály nás jistě neminulo.
I tak jsme se v rámci omezenějších možností snažili si cvičení "užít".
V pondělí jsme absolvovali přezkoušení z tělesné přípravy, které
dopadlo znatelně lépe, než to loňské. Poté došlo k výměně výstroje,
sice jsme museli oželet např. holeňové návleky, ale zato jsme se
zbavili "gumotexů". Pravda, velké tlumoky jsme nedostali, ale v našem
případě by ani nebyly tak zásadně využity - všechno si vozíme na
technice. Nicméně moderní spacáky výměnou za původní "dekáče" nás
velmi potěšily.
Odpoledne následovala zdravotnická příprava spojená s výcvikem
činnosti v dýchacích přístrojích Saturn. Na závěr proběhlo malé
zátěžové cvičením, kdy jsme s nasazeným dýchacím přístrojem museli v
prostorách hasičské zbrojnice vyhledávat "zraněné" - ovšem v
podmínkách nulové viditelnosti.
V úterý jsme se věnovali technice čety chemické ochrany, vč. nácviku
obsluhy např. mycího zařízení MZ-82, součásti dekontaminační linky
Linka-82. Mycí zařízení je na dvouosém přívěsu uložené čerpadlo
poháněné spalovacím motorem Tatra 2-928 (prakticky stejný jako v Tatře T-148).
Zařízení slouží k čerpání a dopravě vody primárně při dekontaminaci
techniky nejprve pro hrubou očistu a následně po nanesení a reakci
dekontaminačních roztoků (rámem POR-82 obsluhovaným ze speciálního
automobilu ACHR-90) jejich oplachu. MZ-82 lze ale samozřejmě použít k
čerpání a dopravě vody pro jiné účely, nebo částečně i k hašení.
Další dny se nesly v duchu pomoci při přípravě na povodně, neboť bylo
nutné připravovat materiál pro některé odřady. Ve volných chvílích
jsme se alespoň věnovali prohlídce techniky, na které byla prováděna
údržba, takže jsme se např. blíže seznámili s nejmohutnějším
technickým prostředkem, který má szr k dispozici - vyprošťovacím
tankem VT-72B. Řidiči techniky mezitím absolvovali přezkoušení pod
vedením útvarového instruktora. V rámci teambuildingu jsme po
zaměstnání podnikli pěší přesun v terénu okolo Rakovníka.
Mimořádně ve čtvrtek odpoledne (místo pátku) pak proběhlo vyhodnocení
cvičení s velitelem roty. Situace byla objektivně daná a i když z
průběhu cvičení jsme úplně nadšeni nebyli, tak bylo zcela jasné, že je
tentokrát na vině vyšší moc. Celou situaci jsme pak důkladně probrali
U nezbedného bakaláře.
V pátek jsme po výstupní prohlídce a vyřešení formalit spojených s
fasováním výstroje opět nakládali materiál. Po obědě jsme se pak s
určitým pocitem lítosti navždy rozloučili s útulnými rakovnickými
kasárnami.

V dalších dnech po cvičení jsme alespoň individuálně v rámci svého
volného času a aktivity přiložili ruku k dílu na různých místech
postižených povodní. Symbolicky jsme tak završili etapu naší existence
v Rakovníku a nyní jsme zvědaví na nové angažmá v Bechyni.

Folografie naleznete zde.