Jdi na obsah Jdi na menu
 


cvičení červen 2012

25. 6. 2012

Ve dnech 18.-22.6. se uskutečnilo cvičení naší jednotky, tentokrát přímo v rakovnických kasárnách. Sešli jsme se již v poněkud optimističtějším počtu, a především spokojeni s tím, že jsou na obzoru další posily.

Cvičení mělo velmi zajímavý program, který plně odrážel zájem našich nadřízených, abychom si odnesli co možná nejvíce znalostí. Po úvodních formalitách vč. lékařské prohlídky přišlo celkem obsáhlé seznámení s komunikačním systémem Matra, který je základním komunikačním prvkem integrovaného záchranného systému. Vhod přišlo i zopakování topografie, stejně jako dostrojení některými specifickými součástkami. V úterý následovalo přezkoušení z tělesné přípravy dle norem pro vojáky z povolání. Přezkoušení jsme navíc absolvovali přímo s nimi, protože naši profesionální kolegové měli zrovna termín výročního přezkoušení. O tom, že takový prvek posiluje sounáležitost mezi záložáky a profesionály nepochybuje vůbec nikdo.

Patřičně rozpumpovaní jsme se přesunuli nejprve do učebny a posléze na útvarové cvičiště, kde jsme pod velením záchranáře-specialisty čet. Žirky zahájili fyzicky celkem namáhavé zaměstnání na téma záchrana osob ze sutin. V učebně jsme se po nezbytném zopakování a zdůraznění zásad bezpečnosti práce seznámili se základními postupy při záchraně ze zřícených budov, vč. významu různých symbolů, kterými se trosky označují. Venku jsme si poté osahali nejběžnější malou technikou používanou útvarem při těchto příležitostech. Hydraulicky i pneumaticky poháněná bourací a vrtací kladiva, nejrůznější nástavce a další prvky, které jsou nezbytně nutné pro efektivní vyprošťování ze závalů.

Pod dozorem zkušených instruktorů jsme si práci s tímto nářadím vyzkoušeli na nejrůznějších kusech panelů a jiných železobetonových prvků. Poté nás čekalo malé námětové cvičení, kde byla vyžadována komunikace po vysílačkách a pro naši práci byla stanovena různá omezení (typicky: v prostoru zásahu se mohli pohybovat jen dva záchranáři, byly vymezeny zóny se "zákazem" vstupu apod.). Odpolední dusno vytvořilo patřičnou kulisu a za chvíli se z nás pot dal doslova ždímat. Sami jsme byli překvapeni, jakou námahu jsme museli vynaložit, abychom do silného betonového panelu vytvořili alespoň malý otvor. Mohli jsme si tak udělat alespoň částečný obrázek, jakého úsilí je třeba v reálné situaci, kdy může být na různých místech zavaleno více osob. Důležitá byla komunikace s (fiktivní) zavalenou osobou, vč. možnosti podat malým otvorem např. vodu apod.

Ve středu jsme celý den strávili na lezeckém trenažéru Jakub. Dvě boulderové stěny, stěna s technickými úchyty anebo stěna s okny nás pěkně potrápily a především prověřily naši psychiku. Vytvořili jsme dvojice, ve které vždy jeden jistil kolegu lezoucího nahoru. Rovněž jsme si vyzkoušeli slaňování a určitým bonusem se stal výcvik v přenášení raněného potrubními prvky, které jsou součástí Jakuba. To vše opět ve spolupráci s vojáky z povolání, kteří na tento den měli rovněž naplánováno zaměstnání z lezecké přípravy. Bylo stále stejné dusno, takže jsme byli zase zpocení jako myši. V podvečer jsme se proto s úlevou vyvalili u rybníka v Olešné nedaleko Rakovníka. Zde jsme se dokonce náhodou ocitli u menší nehody mopedu řízeného místním mladíkem, ale tentokrát to naštěstí odnesly jen plechy, či spíše plasty...

Na čtvrtek bylo naplánováno zaměstnání na téma záchrana z vody a činnost na vodě. Vyrazili jsme proto na dvou raftech po Berounce. Po celkem svižné jízdě jsme dorazili do Roztok u Křivoklátu, kde jsme trénovali nejrůznější dovednosti, jako např. obracení převrženého raftu, záchrana tonoucího jedním zachráncem apod. To vše jako "předkrm" k zaměstnání ze zdravotní přípravy, která byla na programu v pátek.

V pátek jsme rovněž absolvovali výstupní lékařskou prohlídku a vrátili jsme zapůjčený materiál. Více jak půlhodinu trvala diskuse s velitelem roty mjr. Řehořem a jeho zástupcem kpt. Piechou. Zde jsme si ujasnili některé představy o dalším směřování jednotky. Cvičení jsme zhodnotili jako velmi vydařené a rádi jsme při této příležitosti vyslovili poděkování za úsilí a aktivitu, kterou při našem výcviku projevili instruktoři szr, kteří nás měli na starosti. Otázkou zůstává, zda se budeme moci sejít ještě v tomto roce, což je problém, který trápí Aktivní zálohy obecně...

Fotky k vidění zde.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář